Chtěl bych říct, že po cca dvou měsících už jsem v kondici, ale není tomu tak. Pravda, tělo si pomalu zvyklo na trénink a fyzickou námahu, moje ochablé svalstvo a zbytnělé tukové polštáře čekají vždy na další týden, na další dvě porce izraelské zábavy. Trénink obvykle začíná rozcvičkou. Zahřátí, protažení, klasika.
A pak se jde na techniku, v našem případě je to třistašedesátka. To je obrana proti úderům shora, z boku (hák a nebo česká facka) a zespodu (pro představu jako když vás někdo chce bodnout nožem do břicha). Jedna ruka hranou dlaně jde proti útočící ruce a blokuje, druhou rukou vedu (a nebo se zatím spíš jen snažím vést, jak se dostávám do tempa), protiúder. Jak se to naučit? Není nic lepšího, než opakování, než dril, pořád do kola, střídáme se v útocích a obranách, dech dochází, fyzička se během několika týdnů povalování opravdu nezlepšila, spíš naopak. A pořád a pořád. Úder, obrana, protiúder, kopanec do rozkroku. A skenování, což je rychlé mapování prostoru kolem sebe.
Už vás někdo někdy škrtil? Tedy pořádně škrtil, teď nemám na mysli žádné postelové hrátky a erotické laškování. Nic příjemného, na sebeobranu, než omdlíte, máte jen pár okamžiků a právě další technika, kterou se budeme učit, souvisí se škrcením. Útočník jde z boku (příkladovou situací může být chvíle, když stojíte u bankomatu a soustředíte se na zadávaní PIN) a nějaký lapka k vám udělá krok se záluskem na vaše těžce vydělané peníze. Pár vteřin a jste v limbu, takže rychle strhnout útočníkovi ruku, zároveň rána do rozkroku (jak jinak, že?), zároveň se přihrbit, a pak jako perko loktem do obličeje. A zase do koulí. A nebo prošlápnout koleno, to je jistější, že se za vámi útočník nerozběhne.
Na první pohled jednoduchá, ve skutečnosti celkem složitá věc, pokud se začnete měnit a zkoušet nalevo i napravo. Chce to dostat dril. A to platí i pro škrcení zezadu, to je ale přirozenější. Strhnout ruce, loket, rozkrok a je to. Pokud jsem nemluvil o škrcení zepředu tak jen pro to, že je to základ a pozorný čtenář si dá snadno dohromady, jak by obrana asi probíhala. Strhnout ruku, krok dozadu a rána do hrudi jedním vrzem a na rozloučenou kopanec do koulí. Upřímně, jde to, ale každý návrat do tělocvičny je zatím náročný, ale ne tak strašný, jak jsem čekal, lepším se. Je tady ale stále zásadní nedostatek – fyzička.
foto: KravMaga.cz
