Držkující mimozemšťan je zpátky a s ním i jeho touha vyhladit veškeré lidstvo! Veškeré? No, pár výjimek hodných zachování se najde.
Remake prvního dílu Destroy All Humans! zabodoval. Tato původně čistě konzolová série dokázala skvěle parodovat padesátá léta v Americe, obzvláště doznívající MacCarthyismus a fascinaci vesmírnými hrozbami prolínající se kulturou. Ústřední postava, klon furonského vojáka Cryptosporidium 137 (Crypto) oplývala opravdu prořízlými ústy a doslova celým katalogem vtipných hlášek.
Agenti KGB všude kam se podíváš
Doba se posunula o dekádu dopředu, do roku 1969. Crypto 137, jenž na konci prního dílo ovládl mysl prezidenta USA, v mezičase umřel na neznámou nemoc a na scénu se dostává nový klon, Crypto 138. Ten je ze svých prezidentských povinností (obsahující pláž, lehátko a spoustu dívek v bikinách) vyrušen nenadálým útokem agentů KGB.
Rozjíždí se tak pořádná jízda, v níž se krom zmíněné KGB můžete těšit také na bandu hipíků, vesmírný kult, pořádnou rubačku s „Godzillou“ i na pár nepřátelských emzáků.
Nečekaný spojenec
Crypto se ale tentokrát nevydá do boje proti pozemšťanům sám. Společnost mu tentokrát bude dělat zběhlá agentka KGB Natalia. A jelikož je Natalia skutečně vnadná, můžeme se těšit na spoustu lehce šovinistického humoru a pár nepříliš úspěšných pokusů o seznámení.
Zatímco první díl se odehrával jen na území spojených států, dvojka Vás provede po světě i mimo něj. Můžete se těšit na variaci na San Francisko nazvanou Bay City (v níž najdete Michaelovu zátoku i se skálou), zavítáte také do atrapy Londýna, Tokia i na Sibiř do Tungusky. Závěr hry pak okoření malá změna gravitace – finále se totiž odehrává na ruské měsíční základně a dočkáte se i parodie na památné první měsíční přistání Američanů.
Herní mechanismy oprášeny
Po herní stránce jde vyloženě o evoluci prvního remaku. Ovládání je víceméně totožně, přibylo pár zbraní i schopností, ale nic zásadního se nezměnilo. Největší zábava je samozřejmě stále se zákeřnou anální sondou, extrahující lidské i nelidské mozečky.
Stejně je na tom i obsah hlavních i vedlejších misí, který se bohužel úplně neubránil repetetivnosti. Někam dojdi, někoho najdi, do někoho se převtěl, něco zdecimuj, naskoč do talíře a roznášej letáky… a pak všechno zdevastuj mocným paprskem.
To ale asi nelze remaku úplně vyčítat – podle všeho se docela věrně drží své předlohy, která vyšla již před 16 lety. Tehdy býval herní obsah přece jen trochu méně pestrý než dnes.
Není hry bez glitche
Autoři opravdu zapracovali na grafické stránce hry. Můžeme se těšit na téměř až komiksovou stylizaci postav, ale i pěkná detailní grafiku prostředí. Bohužel se ne všechno obejde úplně bez mušek a sem tam dojde na nějaký menší glitch, třeba problikávající texturu. Co mi ale šlo trochu na nervy bylo dotahování textur při cutscénách.
Při každé změně kamery problikne v pozadí nejdříve hnusná rozplizlá textura a pár okamžiků trvá, než se dočte textura v plném rozlišení. A vzhledem k tomu, že se bavíme o RTX3090, tak to opravdu není způsobeno nedostatkem grafické paměti.
Zásadních a hru rozbíjejících bugů ale hra příliš neobsahuje. Já narazil na jeden – po přenačtení checkpointu zůstaly zablokované dveře, které jsem dříve odemkl a již nebylo možné je odemknout znova a pokračovat. Nezbylo tedy než začít misi nanovo.
Přímočaré, ale zábavné
Destroy All Humans! 2: Reprobed není komplexní ani náročnou hrou. Nabídne ale příjemnou akční relaxaci s hromadou humoru a úžasně držkujícího emzáka v hlavní roli, který nemá problém s prolamováním čtvrté zdi. Ať už jste hráli původní hru, nebo jen máte rádi trochu ujeté herní záležitosti, s Cryptem si užijete pár dobrých hodin zábavy.
