Wolfenstein: Youngblood

0
Wolfenstein: Youngblood

Ne, Wolfenstein: Youngblood opravdu není žádnou novinkou – jde už o skoro dva roky starou hru. A přiznám se, že sám jsem se jí po prvotních nepříliš pozitivních recenzích vyhýbal. Ostatně navázat na opravdu výjimečně povedenou sérii moderních remaků lze opravdu jen velice těžko.

O to náročnější to je v případě, že se Bethesda rozhodla vyplivnout nikoliv singleplayerové pokračování série, ale kooperativní spin-off, přičemž našeho oblíbeného bijce nacistů v hlavní roli nahradily jeho dospívající dcery.

Dívčí válka

Ze začátku je tato změna opravdu bolestná – intro a prvních pár misí ve mně opravdu příliš sympatií nevzbudily. Hlavní postavy jsou popravdě docela nepříjemné a je těžké k nim chovat sympatie. Obzvláště ve chvílích, kdy se naplno projeví syndrom astmatické hyeny (rozuměj takový ten odporný hýkavý smích, kterým jsou proslulá youtubová videa náctiletých influencerů).

V časové ose se posunujeme zase o trochu dopředu. Píšou se osmdesátá léta a B.J. Blazkowicz jednoho dne náhle zmizí. Jeho dcery spolu s kamarádkou se rozhodnou pojmout to celé jako dobrodružství a rozhodnout se jej vydat hledat do nacisty okupované Paříže na vlastní pěst za zády svých rodičů.

Užijete si drsňácké hlášky o tom, jak byly zrozeny k zabíjení nacistů, jen proto aby se vzápětí jedna z protagonistech pozvracela nad mrtvolou prvního zabitého vojáka, aby se hned na to spustil kolotoč suverénního vyvražďování všeho s háknkrojcem na uniformě. Asi tolik k vývoji k vývoji postav.

Stejně přiblble působí ve hře i ostatní postavy tvořící příběhové křoví – ať jde o samotného B.J., podpůrný tým anebo naopak hlavní záporáky. Poslední reinkarnace série Wolfenstein měla sice nepříliš komplikovaný, ale docela dobrý, svižný a vtipný scénář s obrovským nadhledem a nebála se trochu investovat do vykreslení postav.

B.J. nebyl jen bezmyšlenkovou mašinou na zabíjení nacistů, ale celkem příjemně komplexním a hlavně uvěřitelným charakterem. Youngblood v tomhle ohledu prostě naprosto selhává. Jasně, jde o coop-střílečku s trochu jiným přístupem, ale přece jen to nemuselo být až takto nablblé.

Celkem obstojné střílení

Pokud Vás však mdlý start neodradí, tak hra nabídne docela solidní gameplay s celkem dobrou technickou stránkou. Má to sice své mezery a ovládání je mnohdy trochu krkolomné – já osobně měl problém s přepínáním zbraní. Obzvláště když jsem chtěl dualwieldovat UZIny, ale hra se z nějakého důvodu rozhodla, že pro mě budou lepší pistole.

Proklikat se při takové situaci ke dvojičce UZI znamená přezbrojit na jednu pistoli, přezbrojit na UZI a potom zapnout dualwielding. Což v zápalu boje často znamená potupnou smrt – a dvojité UZI přitom chcete celkem často, při plném vylepšení totiž jde o zbraně s nejvyšším DPS a málo co jim konkuruje v boji se silně opancéřovanými protivníky.

Už jsem tady nakousl různá vylepšení a je to skutečně tak – hra trpí jak možnostmi vylepšování zbraní, tak i vylepšování schopností. Bohužel s Vašimi charakteristikami se lepší i charakteristiky nepřátel. Takže ve výsledku základní nacisticky pěšák stále vydrží pět ran pistolí přímo mezi oči.

Je to pochopitelné vzhledem k potřebě vybalancování kooperativní střílečky, ale je to upřímně docela otrava a bylo byl lepší, kdyby prostě jen bylo základních soldátů více a postupně se k nim přidávalo větší a větší množství trochu silnějších jednotek.

Pořád dokola

Herní náplň se moc nemění. Je zde základní příběhová kampaň, ve které si děvčata kladou otázku „Where is daddy?“ a k tomu pár vedlejších postupně uvolňovaných misí. To ve výsledku znamená že probíháte (vcelku povedenými) kulisami Neu-Paris stále dokola a stále stejné várky nacistů.

Pokud hrajete s kamarádem, může to být chvíli sranda – přece jen samotné střílení je docela solidní. Pokud byste si chtěli ale hru zahrát sami a hlavně proto, že máte sérii rádi a zajímá Vás další vývoj příběhu, asi Vám doporučím, abyste se Wolfenstein: Youngblood vyhnuli. O moc skutečně nepřijdete a na trhu najdete hromadu podstatně zajímavějších a uspokojivějších singleplayer her.

Aby si odpověděl na otázku z perexu – Youngblood zase taková tragédie není, na poměry série jde ale o silný podprůměr.

Komentáře