TENET

0
Tenet

TENET

Hrátky s časem v režii Christophera Nolana jsou jednoznačnou filmovou událostí roku, jak však jeho nejnovější sníme obstojí v drsné konkurenci jeho vlastní tvorby?

Říci, že jde o brilantního režiséra, zavání v případě Christophera Nolana naprostým nedoceněním jeho dosavadní tvorby. Ať už se Vám totiž jeho filmy líbí či ne, asi jen těžko můžete zpochybnit nejen jejich dějovou komplexnost a promyšlenost, ale zároveň také visuální působivost.

Již ze začátku své kariéry dokázal vytvářet filmy, ve kterých se neobával experimentovat s nelinearitou vyprávění a jeho komerční prvotina Memento se oprávněně zapsala do filmové historie a Nolanovi otevřela dveře k velkorozpočtové Batmanovské triologii. Díky jejímu úspěchu získal Nolan v branži natolik pevné postavení, že si může natáčet co uzná za vhodné.

Což je skutečně dobrá zpráva, jelikož se málokterému režisérovi dnešní doby poštěstí natáčet ve své podstatě experimentální snímky, a přitom nebojovat se studii o rozpočet a kontrolu nad projektem. Díky tomu jsme si mohli v posledních letech vychutnat takové lahůdky, jakými byl Počátek či Interstellar. A právě k nim se nyní připojuje krásně komplexní Tenet.

Ústředním tématem netradičního špionážního thrilleru Tenetu je tentokrát čas, který na plátně plyne tu dopředu, tu nazpátek a chvílemi dopředu i nazpátek zároveň. Zprvu je to naprostý a nádherný chaos, postupně se ale příběh rozplétá a teprve pohledem z opačné časové perspektivy začíná mnoho událostí dávat smysl.

Akce kombinující dopředný i zpětný chod času přitom vyloženě nahrává svěžím a neotřelým vizuálům. Doslova s otevřenou pusou jsem sledoval záběr, ve kterém jeden z vojáků šlápnul na právě „odvybuchující“ betonovou trosku.

Na plátně se toho neustále děje moc (obzvláště v druhé půlce filmu). Přesto dokázal Nolan snímek udržet konzistentní a dějově uchopitelný. Přes všechen ten zmatek se ve výsledku dokážete v ději celkem slušně orientovat a sledovat, co se před Vámi na plátně vlastně odehrává.

Celkovému dobrému dojmu z filmu napomáhá samozřejmě také výborné obsazení plné protřelých, ale přitom stále neokoukaných herců. John David Washington v titulní roli tajného agenta snažícího se zabránit konci lidstva dokazuje své herecké nadání a z plátna přímo číší chemie mezi ním a křehkou postavou Kat, manželky hlavního antagonisty v podání Elizabeth Debicki.

Hlavní záporné role se chopil Kenneth Branagh a v jeho podání je ruský obchodník se zbraněmi Sator tím pravým mixem násilného intelektuála majícího dokonalou kontrolu nad svými emocemi. A jako bonus je zde Robert Pattison ztvárňující dalšího agenta Neila – Pattisonův výkon je přitom natolik sympatický, že možná i časem budu ochotný zapomenout na Stmívání.

Ve výsledku je Tenet skutečně impozantní dílo a je potřeba ocenit nejen Nolanovu schopnost dění na plátně ukočírovat, ale také odvahu se vůbec do produkce filmu pustit. Je zde ale stále otázka, zda jde o to nejlepší z Nolanovy dosavadní tvorby. Pro mě osobně je zatím na špici stále Počátek těsně následovaný Mementem, to však neznamená, že byste měli Tenet vynechat.

Byť není dokonalý a občas se mu nevyhnou drobné logické chyby, je Tenet jedním z nejzajímavějších a nejnápaditějších filmů poslední doby. Pokud se Vám líbila předchozí Nolanova tvorba, s největší pravděpodobností si Tenet vychutnáte. Já osobně doufám, že Nolan bude na plátně nadále experimentovat.

PS: Pokud Vám přišel děj filmu příliš zamotaný a měli jste se problém v časové ose zorientovat, zkuste se podívat na sníme Vynález z roku 2004 (v originále Primer). Po jeho zhlédnutí už Vám nepřijde zamotané naprosto nic.

Komentáře