Pošahaní zabijáci z univerza DC se vrací. Tedy tak trochu. Vlastně spíš začínají nanovo. Prostě jsou tu zase a tentokrát jim to jde trochu lépe.
První Suicide Squad byl docela milým překvapením. Od filmů z univerza DCEU už v té době většina diváků moc neočekávala – DC prostě citelně zaostávalo za pečlivě budovaným světem Marvelu a pokoušelo se svůj vlastní svět rozjet možná až příliš rychle. První dva filmy byly sice vizuálně epické, dějově ale trochu plytké.
Suicide Squad přitom provázely produkční problémy a podle prvotních plánů měl film vypadat vlastně úplně jinak a podobně jako u předcházejících snímků z DCEU mělo jít o pořádně temnou záležitost. Jenže pak přišel Deadpool a přepsal pravidla hry. Odlehčené a ulítlé akční Rko slavilo olbřímí úspěch, a tak se v DC rozhodli pár měsíců před uvedením docela zásadně překopat.
Znovu a lépe
Suicide Squad tehdy v roce 2016 docela překvapit a na poměry DC šlo o překvapivě zábavnou podívanou. Jenže retrospektivně to zase taková hitparáda nebyla. Na filmu šly produkční zásahy docela citelně znát, hlavní zápornou roli si střihla standardizovaná zlá ježibaba nebo něco takového, a celý film vlastně tak nějak táhla Margot Robbie v roli tak trochu šílené Harley Quinn.
A tím se dostáváme k současnému snímku. DC se rozhodlo na původní Suicide Squad tak trochu zapomenout. Byť nejde přímo o remake, tak se úplně nedá mluvit ani o pokračování. To ostatně naznačuje už i samotný název, který je v originále až na předložku „the“ naprosto shodný s prvním filmem.
Prostě tu máme takový menší restart. Původní tým byl s výjimkou Harley Quinn a pár vedlejších postaviček úplně pominut a tentokrát se začíná budovat nanovo. A je nutno přiznat, že filmu to svědčí.
Pořádně švihlá jízda Jamese Gunna
Tentokrát už bylo od začátku jasné, jaký film má vzniknout. DC se navíc podařilo na pozici režiséra a scénáristy ulovit Jamese Gunna, který si v Marvelu připsal perfektní zářezy v podobě prvních dvou Strážců galaxie.
Gunn se nebojí brát celý film s nadhledem a mnohdy táhnout děj až na hranici trapnosti. Jenže ve chvílích, kdy už trapno na plátně začíná být nesnesitelné, přijde dějová bomba neprosto pohřbívající předchozí scénu v závalech smíchu. Brzy pochopíte, že to je trapnost pečlivě budovaná.
Stejně tak filmu svědčí nový tým. Harley Quinn zůstala, ale film na ní tentokrát nestojí a zbylí členové mají oproti předchozímu filmu alespoň nějaké charisma. Jsou tu dva vzájemně se nenávidějící ostrostřelci, holka co ovládá krysy, chlapík zvracející puntíky a neustále hladový žralok.
Stejně tak ujetý je samotný scénář, ve kterém se tahle skvadra antihrdinů chvíli potýká s vojenským převratem na zapadlém tropickém ostrůvku, chvíli bojuje s amorálním generálem, aby se nakonec ve velkolepém souboji střetla s přerostlou mořskou hvězdicí (teda pardon, ona to bude vesmírná hvězdice – tak či tak, tentokrát na záporáka nezapomenete).
Povedlo se
Tentokrát se to prostě opravdu povedlo. The Suicide Squad sice není geniální, nezapomenutelný a dokonalý zážitek, ale na druhou stranu se DC konečně podařilo natočit celkem slušnou akční jízdu. Zároveň je to asi poprvé, co dalo DC dohromady film, který obstojí i vedle Marvelácké konkurence, byť je potřeba si popravdě přiznat, že letošní Black Widow byla trochu slabší.
