Krav Maga znamená v hebrejštině doslova „boj zblízka.“ Překlad z hebrejštiny z důvodu, že Krav Maga je sebeobranný systém vyvinutý a používaný izraelskými ozbrojenými složkami. I když takto by to byla velmi zjednodušená, a ne zcela přesná a správná definice, skutečný základ tohoto systému lze snadno dohledat v předválečném Československu, jeho zakladatel, Imi Lichtenfeld totiž prožil dětství a mládí v Bratislavě.
Místo a čas jsou důležité, jak si řekneme později, teď je zapotřebí zmínit, že Imiho rodina byla sportovně založená, otec byl artista, a také řeckořímský zápasník a vzpěrač. Veřejně prezentoval své fyzické dovednosti a kondici, Imiho vedl ke sportu, posilování, zápasu. Právě otec to byl, kdo mladého Lichtenfelda přivedl k bojovým uměním.
Imi byl skvělý plavec, gymnasta, zápasník i boxer. Tak moc skvělý, že v roce 1928 zvítězil v juniorské soutěži Československa a o rok později byl vítězem v kategorii dospělých. V tom samém roce vyhrál v národním šampionátu v boxu a v mezinárodní gymnastické soutěži. Jeden by řekl, že to byly skvělé časy, a pokud byly, tak bohužel ty špatné, velmi špatné měly přijít, a to velmi brzy. Třicátá léta dvacátého století přinesla více zlých věcí než dobrých, mezi ty zlé rozhodně patří politická situace v Evropě. Téměř všude na starém kontinentě, včetně slovenské metropole, se začal projevovat vliv nacismu a protižidovské agrese byly stále častější.
Imi se díky své síle, jak fyzické, tak osobnostní, dostal do čela tehdejší mladé židovské komunity, utvořila se kolem něj určitá skupina mladých Židů, převážně složená ze sportovců, boxerů, vzpěračů, zápasníků, která bránila agresorům ve vstupu do židovského měst. Mělo být a bylo ještě hůř, nacistické zlo se šířilo světem jako úplavice a a Imi se podobně jako jiní Židé, rozhodl odejít z domova. Cílem byla Palestina. Přeskočíme to, jak cesta probíhala, to by vystačila na samostatný příběh plný útrap a dobrodružství a přesuneme se do roku 1944, ve které Imi začal trénovat elitní židovské vojenské jednotky a náplní bylo to, co Imi uměl na výbornou – posilování, plavání, zápas, boj s nožem a bojem proti zbrani. S výcvikem pokračoval Imi i po skončení druhé světové války, zatímco u nás k moci nastupovala komunistická garnitura oslavující vítězný únor, Imi se stal v roce 1948 hlavním trenérem izraelských sil. Vytvořil systém Krav Maga.
Tehdy šlo o ryze vojenskou záležitost, až během následujících let se systém modifikoval, respektive rozdělil na několik větví. Vojenská sekce šla původním směrem, byl to prostě systém, který měl vojáky naučit boj zblízka, s co nejmenším úsilím a s co největší razancí. Dále vznikla sekce pro policejní síly, kde bylo smyslem útočníka zneškodnit a zadržet, a civilní směr, který učil a učí veřejnost bránit se.
Pokud to ještě nezaznělo, zazní to právě teď, Krav Maga není sport, je to systém, který učí umění sebeobrany, ve všech podmínkách, v každé situaci. V roce 1978 byla založena IKMA, Izraelská asociace Krav Maga, jejíž úkolem bylo propagovat Krav Maga jak na izraelské i světové úrovni. Imi začal učit a také školit své nejlepší žáky na instruktory. Jedním z nich byl Avi Moyal, který později od Imiho získal titul velmistra, a také pomyslnou štafetu v roli vedoucí osobnosti Krava Maga. V polovině devadesátých let minulého století z IKMA vznikla IKMF, v jejím čele stojí právě Avi Moyal, která je dnes považována za nejuznávanější Krav Maga instituci světa. Proč je Krav Maga jednou z nejúčinnějších sebeobran světě?
Nemá pravidla, jen jedno jediné, že pravidla neexistují a vše je dovoleno, vše je podřízeno tomu, aby se napadený dokázal ubránit, s co nejmenším zraněným, s co nejmenšími ztrátami. Krav Maga učí, jak se vyhnout napadení, velký důraz je kladený na prevenci, a pokud už dojde na obranu, tak Krav Maga vysvětluje, jak se s co největší silou bránit a z obrany okamžitě přejít do devastujícího útoku. A útěku. Právě vyhnutí se střetu je důležitým bodem a pokud to lze, je zapotřebí se konfliktu vyvarovat.
Vojenskou sekci Krav Maga neřešíme, tak je určena vojákům, ta policejní logicky policistům, nás zajímá verze pro veřejnost. Neučí jak likvidovat útočníka, neučí ani jak ho zpacifikovat a zatknout, civilní Krav Maga říká, jak se věnovat prevenci, jak se v ideálním případě při konfliktu rychle dostat z místa útoku, jak se bránit, dojde-li k napadení.
Krav Maga má fungovat tak, jako život sám, to znamená, že jsou nacvičovány obrany v běžných situacích, procvičují se obrany, taktiky, reflexy ve veřejných prostorech, dopravních prostředcích, na ulici, prostě všude tam, kde může k napadení skutečně dojít. A nedílnou součástí tréninku je i práce se stresem, protože pokud dojde k napadení, situace bude více než vypjatá a je na místě být na emoce připravený. Reálný střet s útočníkem na ulici obvykle trvá pár vteřin, není top desetiminutová scéna z akčního filmu, jde o situaci extrémně stresující.
Je tady ještě další rozdíl od jiných bojových systémů, ze kterých si, proč to nepřiznat, bere Krav Maga inspiraci a čerpá z těch nejúčinnějších technik. A to, že není oddělená fáze obrany od fáze protiútoku. Jak už zaznělo, ve chvíli, kdy se napadený brání, s drtivou silou útočí. A co víc, útočí na ta nejcitlivější a nejzranitelnější místa – všechny oblasti těla, které jsou v bojových sportech tabu, si Krav Maga bere za cíl jako první. Oči, krk, slabiny… Jedna ruka kryje úder, druhá současně bije.
Jednou ze základních technik je takzvaná „360“ a číselný údaj má navozovat fakt, že se tak lze bránit kolem dokola, v rámci třistašedesáti stupňů. Tato technika pokrývá velkou část útoků, shora, ze strany, ze spodu, rukou (facka, hák) či zbraní (nůž, šroubovák,…). Jednou rukou se obránce kryje, druhou současně udeří do útočníka, nečeká se s protiútokem až na provedení obrany. To už ale mluvíme o skutečném napadení, prevence je důležitou součástí Krav Maga a jde zapotřebí dbát na to, aby se v ideálním případě člověk nedostal do konfliktní situace. Po provedené každé techniky, každé obrany musí následovat pohled kolem sebe dozadu, aby napadený vyloučil další riziko, například v dalším útočníkovi.
Jsou zde další a další techniky, některé s poetickými názvy jako třeba „jeden a půl rytmu,“ což nemá nic společného s tancem, ale s tím, že obrana a protiútok zaberou méně něž dva kroky. Je zde celá řada pádů, které učí napadeného, jak spadnout na zem, pokud už je to nevyhnutelné, s minimální škodou či zraněním. Fungují páky, pokud se chce člověk bránit například napadení nožem a potřebuje nůž z ruky agresora vykroutit, je zde řada technik proti nejrůznějším druhům škrcení. A to není vše, Krav Maga nabízí obranu proti kopům, napadení střelnou zbraní, krátkou či dlouhou, ví, jak se bránit napadení tyčí.
Na začátku zaznělo cosi v tom smyslu, že Krav Maga je pro každého a je to tak, už jen tím, že nabízí specifický přístup, který nekoresponduje například s určitým věkem – Krav Maga je pro mladé lidi i ty starší, je připravena i pro děti, nebo potřebnou fyzickou kondici. Samozřejmě, že je dobré (nejenom pro sebeobranu) mít dobrou fyzičku, ale umět předvídat riziko, umět si všímat věcí kolem sebe, umět včas zhodnotit situaci a prchnout, to může – a měl by – umět každý. Bez přílišné paranoi, každý se může někdy ocitnout v nesprávný čas na nesprávném místě s nesprávnými lidmi.
Zdroj a foto: IKMF CZ
Info a kurzy: IKMF CZ
Zdroj a foto: KravMaga.cz
