Krav Maga: Znovu na startu, druhá fáze…

0
foto: kravmaga.cz

První semestr skončil, druhý začal, uplynul jen velmi krátký čas a já mám opět možnost zařadit se do cvičebního programu sebeobrany Krav Maga. Tak jdeme na to!

Nejprve připomenutí, co že to Krav Maga je. Jde o systém sebeobrany, který byl vymyšlen k obraně židovské komunity v Bratislavě na začátku druhé světové války, Základní myšlenkou bylo (a stále je) odvrátit útok a nabídnout možnost obrany komukoli, bez ohledu na kondici, pohlaví, věk, zdravotní stav, s minimálním dopadem na obráncem a nejničivějším účinkem na agresora.

Já jsem začal Krav Maga cvičit v loňském roce, a ne snad že bych měl potřebu vrhat se po hlavě do nebezpečných situací (i tomu se Krav Maga snaží předcházet a učí své studenty prevenci), šlo mi v rámci pravidelných reportáží zejména o zlepšení fyzické kondice. Dobrá zpráva byla, že jsem zdárně ukončil první semestr zkouškami získal technický stupeň P1, horší bylo, že jsem záhy přišel ke zranění a byl jsem pak tři čtvrtě roku mimo.

Takže teď jsem v podstatě znovu na startu a cíle jsou jasné. Tak zaprvé, nezranit se, Zranění jsem si užil v loňském roce dost a dost a tak bych si nerad zopakoval období se sádrou na ruce a přibývajících kilogramů hmotnosti. Druhý cíl, dostat se do kondice. Dnes mne padesát kliků vyčerpá, že popadám dech, tohle se musí nutně změnit. A pokud se zadaří a já se dostanu do formy, rád bych, ale to je vážně až třetí meta v pořadí, zkusil složit zkoušky na druhý stupeň.

Změnil jsem tělocvičnu – změnil jsem trenéra. Nemá asi smysl mluvit o jménech, pokud neznáte pražskou federaci Krav Maga, stejně by vám to moc neřeklo a vizuálně, no, ten první stejně jako ten druhý – bodrý chlapík, menší, ale svalnatý, s oholenou hlavou a úsměvem na tváři.

Takže první poznatky? Zatím není o čem moc mluvit, mám za sebou prvních pár tréninků a zatím marně doháním loňskou fyzičku. S technikou to není (doufám) tak hrozné, tam se drilem snad dostanu zpět do formy rychle, ale to ochablé svalstvo, plíce, které nestačí dýchat a pneumatikakolem pasu? To bude ještě hodně potu. Pot jsem vlastně v loňském roce hodně často zmiňoval, a to ne že bych měl nějakou speciální úchylku na tělesné tekutiny, prostě pot ke Krav Maga patří jako kapr k vánoční tabuli. A také jsem mluvil o varlatech, lidově řečeno koulích.

Postoj je důležitý jako cokoli jiného. Když nestojíte stabilně, padáte. A na zemi jste snadný cíl. Nerad bych se prezentoval vulgárně, ale pokud jsem v minulých dílech psal o tom, že právě „do koulí“ směřuje velká část obraných technik Krav Maga, tak mohu s klidným svědomím prohlásit, že za těch pár měsícům, co jsem necvičil, se v tomto ohledu nic nezměnilo. Koule, koule, prsty do očí, dlaní do obličeje, kolenem do koulí, a pak rychle pryč, kdo uteče, ten vyhraje. Většina sebeobranných technik probíhá asi tak…

Mám výhodu, že znám základní techniky z minula oproti ostatním cvičencům, probírali jsme zatím postoje, údery, kruhovou obranu, takzvanou třistašedesátku, hráli jsme pár bojových her. „Získala“ si mne Fackovaná. Stojíte ve dvojici proti sobě a fackujete se. Jeden dá ránu, ideálně v kombinace s výhrůžkou, druhý dá ránu, a tak dále a tak dále, dokud nemáte oba tváře červené jak Marfuša z Mrazíka. Smysl? Nebát se bolesti, nezavírat před ránou oči.

Bojová hra? Těch je v Krav Maga plno… Třeba jak čtyři zombie útočí na jednoho.
Tak tedy, pro tuto chvíli asi konec, jdu si dát pár kliků, dřepů a sklapovaček, cesta přede mnou je ještě dlouhá a vím, co mne čeká. Budu se trapně opakovat: pot, pot, pot, únava, křeče, pot, pot, únava. A pak samozřejmě pocit uspokojení se zlepšující se fyzičky a sebevědomí, že když jdu v noci parkem, pokud na mne nezaútočí dvacet zabijáků s pistolemi, pravděpodobně bych měl vědět co dělat, a přežít.

foto: KravMaga.cz

Komentáře