Krav Maga: Když se třese ruka

0
foto: kravmaga.cz

Ne vždy se člověk cítí dobře, na vždy je na tom tělesně tak, že by se „chtěl“ postavit nějkému agresorovi. Krav Maga má řešení pro všechny. I ty, kteří se potřebují bránit, ale nejsou v ideální tělesné kondici.

Pokud čtete pravidelně mé reportáže z tréninku Krav Maga tak víte, že jsem se s články poslední dobou odmlčel. A důvod je jednoduchý. Nebylo za ním mé nasazení na tajné akci Mossadu (leda jako cvičný cíl nebo boxovací pytel), ani cokoli jiného. Podstata mé absence jak s psaním, tak s účastí na tréninzích je méně dobrodružná a zajímavá, jde o zdraví a fyzický stav.

Zánět šlach v pravé ruce je totiž něco, co mne dokázalo na poměrně dlouhou dobu vyřadit nejen z pravidelného cvičení Krav Maga, ale z aktivního života vůbec. Nerad bych vytvořil dojem, že si na něco stěžuji, to vůbec ne, nebudu obtěžovat detaily s mastičkami, rehabilitacemi, doktory, kteří nevěděli o co jde a sami si stěžovali na to, že se jim třesou ruce až neudrží skalpel.

Prostě jsem měl pauzu a jak to šlo, do koloběhu cvičení Krav Maga jsem se vrátil. Proč taky ne, když by Krav Maga měl být systém, který je postaven tak, abych vyhovoval i hendikepovaným. Znovu jsem se zapojil do cvičení s tím, že mám pravou ruku ve stavu, který není stoprocentní, ale zbytek těla je ok a já chci cvičit. Princip je jednoduchý – techniky budu pod dohledem trenéra cvičit s ohledem na svůj zdravotní stav a to samé platí i pro fyzičku, budu posilovat ty části těla a svalové partie, které nenavazují na šlachy pravé ruky.

Opakování je matka moudrosti, takže jedno opáčko pro ty čtenáře, kteří neví, co Krav Maga je – jde o systém vyvinutý v první polovině dvacátého století na obranu židovské komunity proti německým vojenským jednotkám, a jde o systém zaměřený na ochranu života bez ohledu na fair play. Dovoleno je tedy vše, co může napadanému pomoci, od kopanců do rozkroku až třeba po bodání do očí. A s opakováním začínám i já, protože není nic lepšího než se vrátit do drilu tím, že si zopakuji staré a již naučené techniky, plynule se dostanu do kondice a teprve pak začnu s vyšším nasazením a pokročilejšími cviky a prvky.

Pár prvních lekcí je za mnou, s maximální opatrností a ohledem na pravou ruku posiluji všechny ostatní partie, zejména břicho, tam není sklapovaček nikdy dost, a nohy. A procvičuji třistašedesátku. To je, jak už asi víte, základní typ obrany proti kruhovým úderům. Tedy fackám, hákům, bodání odspodu či „razítkům“ ve stylu Buda Spencera. Jedna ruka kryje co nejrychleji malíkovou hranou úder, druhá v jednom pohybu útočí. Na oči, krk, noc, pěstí či otevřenou dlaní, prostě tak, aby úder napáchal co největší škody a dal mi čas uniknout z místa ohrožení.

Třistašedesátka, k tomu kopy – začali jsme přímým kopem, to je ideální prvek, pokud chcete seznámit varlata útočníka s jeho žaludkem. Trénovali jsme údery loktem pro boj zblízka a takzvaná kladiva (údery pěstí) na ještě kratší vzdálenost boje. A řešila se samozřejmě i taktika, časová osa. Tedy logická posloupnost obrany podle toho, jak možné napadení probíhá.

Útočník je daleko a vyhrožuje? Pak nejlepší obrana je útěk. Agresor už je blíž, že otočit se zády a prchat by bylo nebezpečné? Pak je tady prostor na zmiňovaný kop. Útočník je ještě blíž? Pak mám šanci bránit se údery, kombinacemi úderů, abych byl přesný, vyklizením pomyslné osy, po které se agresor pohybuje. A, jak jinak, zase následuje rychlý, co nejrychlejší útěk.

foto: KravMaga.cz

Komentáře