Dovolená u moře? Žralok není zvíře, co by vás mělo děsit…

0

Ne, opravdu vás nechceme děsit, tohle není naše snaha po laciné senzaci, nicméně faktem zůstává, že moře je plné zvířat, která možná ani neznáte a které nejsou, ehm, zcela přehlédnutelná… Prostě a jednoduše, léto je v plném proudu, není asi lepší pocit, než se ponořit do osvěžujících vln moří a oceánů a stojí za to vědět, jací zajímaví živočichové v hlubinách žijí a koho byste rozhodně ve vodě potkat nechtěli. My máme od 29. června 2019 v hledáčku Jeremy Wade: V temných vodách (Jeremy Wade’s Dark Waters), pořad kanálu Discovery Channel. A tak můžeme teď tak trochu chytračit…

Největší „monstrum“ mořských hlubin?
Jasně, je tady plejtvák obrovský, ale ten i přes své rozměry vypadá tak nějak „roztomile,“ my za největšího „dravce“ žijícího v mořích a oceánech bereme žraloka obrovského, jehož mohutné tělo může dosahovat délky až 18 metrů. Co už tak zřejmé není, je fakt, že tento vodní obr není na rozdíl od jeho menších příbuzných pro člověka nebezpečný, proto ty uvozovky u slova „dravec.“ protože potravou tohoto prehistorického giganta je převážně plankton a drobné ryby.

Největší „ne-ryba“
Mezi medúzami si prvenství drží Nemopilema. Její klobouk může být široký až dva metry, chapadla dosahují závratné délky 5 metrů. Pokud se nechystáte k Východočínskému moři, neměli byste se s touto medúzou vážící až 200 kilogramů setkat. I od ní ale nehrozí žádné velké nebezpečí, neboť se také živí planktonem.

Prcek
Nejmenší 7,9 mm. Pouze do těchto rozměrů dorůstá Paedocypris progenetica, čímž ji zcela zaslouženě patří prvenství v soutěži o nejmenšího obratlovce na světě. Mini rybku objevil švýcarský biolog Maurice Kotellat v zaplavených tropických pralesech na Sumatře. Pro svůj život totiž potřebuje extrémně kyselou vodu a plankton.
Do té doby byla za nejmenšího obratlovce považována rybka Trimmatom nanus, jejíž dospělý jedinec měří 8 mm.

Nejnebezpečnější
Na titul nejnebezpečnějšího tvora mořských hlubin aspiruje několik živočichů. Mnohým tuhne krev v žilách při vyslovení jména velkého bílého žraloka – postrachu plavců a surfařů. Smrtelné by pro ně mohlo být i setkání s odrancem pravým, jemuž se často trefně říká kamenná ryba. Jeho tvar i zbarvení totiž opravdu fosilii připomíná. Nepozorný plavec tak může v mělkých mořích kolem Austrálie či Jižní Ameriky omylem šlápnout na jeho neznatelné jedové žlázy, které mají v sobě tolik jedu, že mohou usmrtit dospělého člověka.
Mezi nejnebezpečnější tvora na zemi patří i čtyřhranka Barnesova – nenápadná malá medúza, jejíž žahavá chapadla si vyžádala v mořích Asie mnoho lidských obětí.

Nejošklivější
Ano, krása je jistě otázkou vkusu, ale … ehm… Toto nelichotivé označení získal mořský ďas neboli velkotlamec. Jeho obří hlava, které dominují obrovské zahnuté zuby, zabírá třetinu těla, a dokonce dvě třetiny jeho celkové hmotnosti. Oči této atypické ryby jsou velmi malé, což je důsledek života v temných hloubkách až do 1000 metrů. Tento dravec vábí svou kořist pomocí světelného zdroje přímo do své obří tlamy. Tou bývají malé rybky či korýši. Na hřbetě má tři hřbetní ploutve, které jsou modifikovány v dlouhé útvary připomínající tykadla. Na prvním se nachází zvláštní světélkující útvar, který slouží jako návnada. V průměru dorůstá mořský ďas do délky jednoho metru a váží kokem 40 kilogramů. Samice je v mnoha případech dvojnásobně větší než samec. Jeho bílé maso bez kostí je považováno za delikatesu, čemuž odpovídá vysoká cena. Zajímavostí je, že z mohutné hlavy se využívají pouze líčka.

Nejrychlejší
Až 110 km za hodinu se dokáže pohybovat plachetník širokoploutvý. Tato až tři metry dlouhá ryba s atypickou vztyčenou hřbetní ploutví táhnoucí se po celém hřbetu, žije v mírném a tropickém pásu všech světových moří. Dalším jeho nápadným znakem je horní čelist protažená v dlouhý rypec, díky čemuž je připodobňován k mečounům či marlínům.
Hřbetní ploutev, připomínající plachtu, slouží této modrošedé rybě k mnoha důležitým činnostem. Kromě nezbytné pomoci při lovu, ji využívá při nebezpečí, díky ní totiž vypadá před potenciálním nepřítelem větší, než ve skutečnosti je. Další neméně zajímavé využití je jako termoregulace. Vztyčením „plachty“ pod vodou slouží k ochlazení, vynořením nad hladinou se plachetník ohřívá. Díky své neuvěřitelné obratnosti a rychlosti, je řazen k nejrychlejším živočichům na planetě. Pro srovnání – 100metrový bazén by plachetník zdolal za necelých 5 sekund. Na opačné straně stojí mořský koník, který je naopak považován za na nejpomalejší rybu.

Nejtěžší
Největší tlouštíkem žijícím pod vodní hladinou je měsíčník svítivý neboli Mola mola. „Mola“ latinsky znamená mlýnský kámen. Tomu se nejenom podobá jeho kruhovité tělo s absencí ocasní ploutve a šupin, ale i záliba této těžkotonážní ryby nechávat se nehnutě unášet na vodní hladině. Při představě, že jeho rozměry mohou být až 3,2 metry na výšku a 3,3 metry na délky a hmotnost často dosahuje až 2000 kilogramů, se jedná o spíše o pořádný balvan. Většinu času pobývá měsíčník ve velkých hloubkách Atlantského, Tichého i Indického oceánu. Živí se planktonem, medúzami a malými rybkami. Často se stává nechtěným úkrytem pro nejrůznější parazity, kterých se zbavuje vyskočením nad hladinu nebo pomocí ptáků či jiných ryb, kterým nechtění příživníci slouží jako potrava.

Nejpodivnější
Jak jsme právě uvedli, ryby mohou být malé, tlusté i ošklivé, ale jedno mají všechny společné – umí plavat. To však není případ chřestivce Darwinova. Tato rybka, která zpravidla dorůstá do délky 40 cm, nepoužívá své hrudní ploutve k pohybu v mořských vlnách, ale spíše jako nohy, kterými se nemotorně pohybuje po mořském dně. I její vzezření stojí za zmínku – dominantou jsou totiž obrovské červené rty, proto se jí v angličtině říká red lipped batfish. Teritorium této hříčky přírody jsou vody Galapág a Peru, kde se prochází po mořském dně v hloubce 75 metrů.

zdroj a foto: Nedori, Discovery Channel

Komentáře