-
Bitva u Vídně znamenala rozhodující porážku Osmanské říše
-
Fakticky zamezila šíření tureckého vlivu do Evropy
-
Nenechme si sem ten islámský mor zase přitáhnout!
Internet je zase plný srdceryvných vzpomínek a konspiračních teorií ohledně útoků, které se odehrály 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Pro nás v Evropě má 11. září také obrovský význam. Ale ne to, o kterém teď všichni mluví, pokud tedy nepočítáme nesmírně obtěžující a mnohdy také ponižující bezpečnostní kontroly na letištích a sledování a špehování každodenního života obyvatel v průmyslovém měřítku, že se musí i George Orwell otáčet v hrobě.
11. září si budeme (nebo bychom aspoň měli) pamatovat jako definitivní porážku Turků a zastavení islámské expanze Osmanské říše do Evropy. Rozhodující bitva se odehrála právě 11. až 12. září 1683 u Vídně, která už od poloviny července téhož roku vzdorovala neúnavnému obléhání obří osmanskou armádou čítající zhruba čtvrt milionu mužů a několik stovek děl a těžké obléhací techniky.
Obléhané obránce Vídně vedl Ernst Rüdiger von Starhemberg, ale faktickým velitelem během boje přímo mezi vojáky byl český šlechtic Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, který předával rozkazy a upravoval je vzhledem k okamžité situaci. Ta začala být už počátkem srpna velmi vážná, když se Turkům podařilo na některých místech hradby prolomit a obrana čítající jen asi 16 000 mužů čelila mnohanásobné přesile.
Přečtěte si: Krava Maga: Sebeobrana, kde je vše dovoleno, boj o život bez pravidel
Osvoboditelská armáda, která dorazila k Vídni v plné síle až 11. září 1683, byla složena ze tří hlavních částí. Poláky, Litevce a Lipky v Křesťanské armádě vedl polský král Jan III. Sobieski a právě jeho jízda o síle asi 14 000 mužů sehrála v bitvě nesmírně důležitou roli, stejně tak polská pěchota o síle asi 10 000 mužů. Karel V. Lotrinský velel na levém křídle císařské armádě o síle necelých dvaceti tisíc mužů a 70 děl. Sasové, Švábové a Bavoři vedení kurfiřtem Janem Jiřím III. shromáždili dohromady skoro třicet tisíc mužů. Celkem osvobozenecká armáda dala dohromady přibližně 74 000 mužů pěchoty a jezdectva.
Osmanský velitel Kara Mustafa Paša rozdělil vojsko na dvě části, tu hlavní nechal obléhat Vídeň a zvětšil tlak na město, zatímco druhá část se opevnila a měla obléhání bránit. Časně ráno 12. září, kdy se teprve osvoboditelská armáda usazovala a připravovala k bitvě, zahájili Turci protiútok, ale vyčerpané vojsko bylo odraženo. Pravděpodobně nejdůležitějším okamžikem bitvy se stal útok jednoho oddílu polské jízdy, který s těžkými ztrátami pronikl do středu tureckých pozic, kde zjistil, že turecký útok nemá dostatečnou obranu a nemůže se opřít o další zálohy.
Při západu slunce tak zaútočilo asi 18 000 jezdců polské a německé armády na tureckou jízdu a prakticky ji rozprášili. První Turci se začali dávat na útěk a tím se celá snaha o dobytí Vídně zhroutila. Během večera pobila osvoboditelská armáda zbytky turecké pěchoty a do noci bylo po bitvě.
Z přibližně 16 000 mužů Vídeňské posádky jich během obléhání padlo asi 12 000, ale během samotné bitvy padlo „jen“ asi 4500 vojáků velice dobře organizované osvoboditelské armády. Proti tomu ztratili Turci ve zmatku asi 60 000 mužů a pět tisíc jich padlo do zajetí. Nicméně Turci popravili asi 30 000 civilistů, kteří se jim během obléhání vzdali.
Obléhání Vídně a následná druhá bitva u Vídně je v dějinách Evropy jednou z nejdůležitějších vojenských událostí a její vojenský význam by se snad dal přirovnat k událostem jako je třeba Den D z 6. června 1944 či bitva před Moskvou ze zimy 1941 až 1942. Turecká expanze do Evropy byla nejen zastavena, ale v následných tureckých válkách, které trvaly více než 15 let do ledna 1699 byli Turci ze střední Evropy vytlačeni vlastně až za Balkán.
Je až s podivem, jak současný eurounijní establišment naprosto pohrdá tímto cenným odkazem našich předků, kteří padli v bojích za osvobození Evropy od nákazy zvané islám a nechávají do Evropy s otevřenou náručí proudit miliony muslimů pod falešným praporem míru, lásky a porozumění. Naši předci proti nim budovali opevnění a brány, oni jim je nyní otevírají. Vždyť to, co se v současnosti děje, je prachsprostá řízená vojenská invaze! Zastavme ji, než bude pozdě.
