Nejšílenější motocykly všech dob, které jezdcům nahánějí strach

Rychlá motorka vždycky byla jakýmsi symbolem vzpoury a vzdoru systému. Platilo to v bouřlivých šedesátých letech a platí to i dnes.

0

Rychlá motorka vždycky byla jakýmsi symbolem vzpoury a vzdoru systému. Platilo to v bouřlivých šedesátých letech a platí to i dnes, kde máte kamery a radary na každém rohu a když si koupíte rychlé sportovní auto, nemáte se s ním pořádně kde projet. Pořádná motorka tak zůstává dnes, i když už musí mít povinně katalyzátory a plnit emise, posledním ostrůvkem svobodného „odboje“, na kterém si jedinec po náročném dni ve stresující práci pořádně vyčistí hlavu.

Čas od času se ale na světě objeví vskutku šokující motocykl, který vyrazí dech nejen svými papírovými výkony, ale také následnou dynamikou. Zde je deset nejšílenějších motorek historie, ze kterých jde opravdu strach. Takové mašiny si vyžádají respekt i těch nejostřílenějších harcovníků a představují i pro zdatné jezdce mimořádnou výzvu.

1. Suzuki GSX1300R Hayabusa

200 v městě, 300 z místa… S Hayabusou žádný problém. První rok výroby dokonce neměl omezovač na 299 km/h, takže jel až 312 km/h

Asi největší novodobou ikonou je právě Suzuki Hayabusa, která přišla na trh v roce 1999. Tohle monstrum s motorem 1,3 l o výkonu 175 koní a točivém momentu 135 Nm upalovalo 312 km/h a dokonce vedlo k tomu, že se výrobci dohodli, že od roku 2000 nebudou zápasit v rychlosti a vybaví všechny nové motocykly omezovačem na 299 km/h. První Hayabusy modelového roku jsou tak s neomezenou rychlostí pravým sběratelským artiklem. Hayabusa nikdy nebyla vyložený supersport na okruhy, přeci jen jí velká hmotnost dost omezovala. I proto tohle monstrum ukočíroval jen mimořádně zdatný jezdec. Hayabuse právem náleží titul nejrychlejší sériové motorky 20. století.

2. Vincent Black Shadow

Slavná fotografie, na které závodník Roland Free zkouší překonat vlastní rychlostní rekord na Vincentu. Aerodynamickým posezem vylepšil rekord na 241,9 km/h

Co byla Hayabusa na konci 20. století, to byl Vincent Blach Shadow v roce 1948, kdy se začal prodávat. Tento britský motocykl byl první sériový stroj, který překonal rychlost 200 km/h. Stačil mu k tomu vzduchem chlazený dvouválec o výkonu 65 koní. Když si uvědomíme, na jaké úrovni byly tehdejší brzdy a pneumatiky, musela taková rychlost působit vskutku děsivě. Vždy takovou rychlostí tehdy létala běžná dopravní vrtulová letadla. Motocykl Vincent proslavil v roce 1948 závodník Roland Free na solné pláni v Bonneville, když se svékl jen do spodního prádla a na motocykl si lehl, aby snížil aerodynamický odpor. Upravený Black Shadow se s ním rozjel na rekordních 241,905 km/h.

3. Kawasaki Z1

Firma Kawasaki přinesla v roce 1972 zcela novou koncepci sportovního motocyklu a založila nový segment. Dodnes je u milovníků retro motorek nesmírně populární (foto: bikereview.com.au)

Vývoj motocyklů v 50. a 60. letech trochu ustrnul, ale pak se na trh vrhnuly japonské značky, ze kterých zavedené britské a americké konkurenci doslova spadla brada. Moderní a velice výkonné motocykly neměly tehdy ve světě konkurenci a jedním ze symbolů té doby byl nesmírně výkonný motocykl Kawasaki Z1 se vzduchem chlazeným čtyřválcem 0,9 l o výkonu 82 koní. Tenhle naháč uháněl skoro 220 km/h a patřil k nejsilnějším motorkám své doby. Nebyl to závodní stroj, takže jeho běžné brzdy a klasický podvozek odpovídaly spíše o polovinu slabším strojům. Model Z1 založil zcela novou kategorii sportovních motocyklů a jedná se jen tak mimochodem o první velkosériově vyráběný motocykl s řadovým čtyřválcem s rozvodem DOHC.

4. Honda CBX 1000

Vzduchem chlazený šestiválec je pastva pro oči. I když Honda měla solidní podvozek, tahle velká motorka potřebovala velmi zkušeného jezdce. Brzdy odpovídaly spíše slabším strojům (foto: classic-motorbikes.net)

V roce 1978 přišla odpověď na moderní sportovní čtyřválcové motorky konkurence od Hondy. Nejen, že Honda prodávala čtyřválcovou devítistovku, ale rozhodla se přijít dokonce i s řadovým šestiválcem, který byl v motorce uložen vpředu napříč. Vzduchem chlazený motor s rozvodem DOHC a čtyřiadvacetiventilovou technikou měl výkon 107 koní v 9000 otáčkách a točivý moment skoro 90 Nm. Konvenční rám a běžné brzdy dělaly z motorky velice náročný stroj, ale Honda dokázala masu velkého motoru o objemu 1047 kubíků zkrotit. Stroj jel 225 km/h, což bylo v roce 1978 opravdu hodně.

5. Kawasaki GPZ750 Turbo

GPZ750 Turbo od Kawasaki byla asi jediná přeplňovaná motorka, u které systém pořádně fungoval. Stejně ale měla naprosto brutální nástup výkonu, který dával jezdcům pořádně zabrat

Přeplňované motorky byly velice svérázné a po několika marných pokusech se s nimi prosadili jen japonští výrobci. Největšího ohlasu dosáhla asi Kawasaki GPZ750 Turbo, která měla výkon 115 koní a v roce 1983 byla označována za nejrychlejší silniční motorku na trhu. Jela skoro 220 km/h a na čtvrt míle s pevným startem se rozjela za necelých 11 sekund, čemuž se dodnes nemůžou rovnat některá velice rychlá supersportovní auta. Stejně jako u Hondy, Suzuki či Yamahy i tato Kawasaki měla nesmírně agresivní nástup výkonu, jakmile se turbo po dvou sekundách prodlevy pořádně nadechlo. Na úzkých běžných pneumatikách musel i zkušený jezdec zažívat mnoho „hnědých“ momentů. Tato Kawasaki také jako jedna z prvních produkčních motorek dostala přední vrtané brzdového kotouče. Byly vážně potřeba.

6. Yamaha VMax

Image brutálního neovladatelného přemotorovaného nesmyslu vytvořil především VMax první generace z roku 1985. Ten současný má motor 1,7 l o výkonu 200 koní, takže zadní gumu pálí, i když nechcete

Na počátku 80. let si lidé říkali, že nic šílenějšího než přeplňovaná motorka už přijít nemůže. No a pak se začal v roce 1985 prodávat ikonický VMax od Yamahy. Tohle třistakilové monstrum s čtyřválcovou dvanáctistovkou o výkonu 115 koní a točivém momentu 113 Nm bylo tak brutální, že se v Evropě nejdřív nesmělo vůbec prodávat a nakonec dostalo omezení výkonu na 98 koní, aby se neřeklo. Jakkoli se v té době některé supersportovní motorky dostaly s výkonem trochu dál, první VMax dodnes děsí jezdce především rozevlátým nedostatečným podvozkem, slabými brzdami a hlavně brutálním zátahem. Posez jako na cruiseru zaručuje, že jezdec funguje jako padák, takže kdo nemá silné ruce, toho tahle motorka regulérně zfoukne jako prach. Novější VMax je už trochu civilizovanější, ale pořád je to respekt vyžadující bestie.

7. Boss Hoss 5.7 V8

Chtěli byste motorku s osmiválcem z Chevroletu Corvette? Není problém, Boss Hoss je vyrábí. Mimochodem, neptejte se nás, proč člověk na motorce s výkonem přes 400 koní nemá helmu (foto: BossHoss.com)

A pokud jste si mysleli, že nic zbytečnějšího a šílenějšího než téměř neovladatelný VMax být nemůže, neslyšeli jste o amerických motorkách Boss Hoss, které nemají nic jiného než osmiválec z Chevroletu Corvette o objemu 5,7 l. Jedná se o malosériovou záležitost na speciální objednávku, takže každá motorka je unikát, čemuž odpovídá cena často překračující dva miliony korun za vyšperkované kusy. Dokonce existují i naprosto neuvěřitelné exempláře s osmiválcem o objemu 8,3 litru, nebo stroje s motorem 6,1 litru a přeplňováním kompresorem. Boss Hoss je spíše „show-bike“, základní motor má výkon 430 koní. Motory ale také ladí podle preferencí zákazníků. Některé kusy tak mají výkon až přes 600 koní.

8. Kawasaki H2R

Éra přeplňovaných motorek neskončila. Naopak! Tahle Kawasaki má litrový motor s kompresorem a výkon přes 300 koní. Nesmí na silnici, ale ještě že tak. Prý jede 400 km/h

S emisními normami a měnícím se vkusem zákazníků to s tou honbou za výkony běžných motorek poslední dobou trochu pokulhávalo, ale značka Kawasaki se drží své tradice a v roce 2015 uvedla naprosto šílený model H2R Supercharged, který má kompresorem přeplňovaný litrový čtyřválec o výkonu, teď se něčeho podržte, 313 koní v 14 000 otáčkách. Motorka není homologována pro silniční provoz, takže se svezete jen na okruhu nebo někde na uzavřené ploše. Na druhou stranu by nás zajímalo, který policejt by vás chtěl honit… A pokud si najdete dostatečně dlouhou rovinku, Kawasaki říká, že se možná rozjede na víc než 400 km/h. Asi je dobře, že tohle brutální monstrum ani na silnice nesmí.

9. BMW S1000RR

Výkon 200 koní, suchá hmotnost 183 kg. Na tohle dělo by si měl sednout jen mimořádně vyzrálý jezdec. I když má BMW S1000RR systém ABS a kontrolu trakce, není pro každého

Také BMW samozřejmě vyrábí motorky, ale většina lidí si je spojuje hlavně s cestovními koráby a luxusními terénnimi motorkami řady GS. Ovšem BMW dělá také jeden šílený superbike o výkonu 200 koní. Se suchou hmotností 183 kg se jedná o jeden z nejlepších poměrů výkonu ku hmotnosti na trhu a není divu, že tahle motorka jezdí přes 300 km/h a hlavně tou třístovkou jede za chvíli. Model S1000RR vznikl jako homologační speciál pro závody superbiků a tomu odpovídají i jízdní vlatnosti. Kdo chce ale s touhle neuvěřitelně silnou motorkou jezdit rychle, musí už něco umět. Tohle není nic pro ořezávátka…

10. Ducati Panigale V4

Ducati Panigale V4 je pravděpodobně nejrychlejší a nejsilnější polozávodní okruhová motorka v současnosti na trhu. Její motor vychází ze speciálu pro MotoGP

…ale jděte! Tohle teprve není nic pro ořezávátka! Ducati Panigale V4 je mezi sportovními silničními motorkami něco jako Ferrari mezi sportovními auty. Panigale V4 používá čtyřválec do V odvozený ze speciálu pro MotoGP. Má výkon 218 koní a točivý moment 124 Nm, což z této motorky dělá nejvýkonnější silniční superbike na světě homologovaný pro jízdu po silnici. A pokud by to snad někomu nestačilo, může si připlatit za verzi S Speciale, která má výkon zvednutý na 230 koní, má nastavitelný podvozek a vylepšené brzdy. Uf, jednomu se zatočí hlava jen z těch parametrů. 230 koní dnes nemají ani některá sportovní auta.

Komentáře