Nejničivější vlny veder v historii: Zabily víc lidí než války či zemětřesení

Evropa se zase dusí v tradičním letním vedru, klimatizace běží na plno, psi se perou o chládek a ve zprávách se zelení aktivisté předhánějí v teoriích, kdo za vlnu veder může.

0
  • Vlna veder a sucho není v létě nic neobvyklého

  • Historie pamatuje na podobnán vedra a sucha už v 16. století

  • Nejextrémnější vlna veder zabila v Evropě 77 000 lidí

  • Vedro, sucho a následný hladomor v 50. letech v Číně je největší katastrofou v dějinách lidstva

Evropa se zase dusí v tradičním letním vedru, klimatizace běží na plno, psi se perou o chládek a ve zprávách se zelení aktivisté předhánějí v teoriích, jestli za vlnu veder může domnělé globální oteplování, kapitalismus, Putin, Trump nebo nedostatek politické korektnosti, genderové rovnosti a nelegálních imigrantů.

Vlna veder bývá nedílnou součástí civilizace už po celá staletí a vzniká tak, že se výběžek vyššího tlaku vzduchu usadí v horních vrstvách atmosféry a nedovolí cirkulovat vzduchu výš, kde by se ochladil. Svým způsobem tak vzniká jakýsi lokální skleník, který může nabýt až celokontinentálních rozměrů. Mnohdy má oblast s extrémně vysokými teplotami, nízkou cirkulací vzduchu a minimem srážek průměr až 1500 km.

V následujícím seznamu najdete historiky „nejničivější“ vlny veder, které často přivodily smrt více lidem než jiné přírodní katastrofy, jako jsou povodně, zemětřesení nebo naopak mrazivé bouře. Extrémně vysoké teploty dopadají především na nemocné a starší obyvatele a ty se slabým srdcem.

1. Evropská vlna veder v červenci 1757: „Tisíce“ obětí

První historicky zaznamenaná a hlavně vědecky zkoumaná vlna veder je ta evropská (nebo též pařížská podle místa pozorování) z července 1757, kdy se poprvé systematicky zaznamenávaly teploty a efekty počasí na obyvatele. Lékaři po celém městě ošetřovali stovky lidí s dehydratací, hladina řeky Seiny poklesla tak, že nebyla splavná a průměrné denní teploty, včetně nočních, byly 25°C, pět stupňů nad průměrem. Denní extrémy dosahovaly na 37,5° C po dobu dvou týdnů. Odhady hovoří o několika tisícech obětí a kroniky pamatují extrémní vedro a sucho také v Londýně. Do roku 2003 to byla největší zaznamenaná evropská vlna veder v historii.

2. Vlna veder v USA v roce 1980: až 1700 obětí

Extrémní vlna veder, která zasáhla v roce 1980 USA a část Kanady, trvala od června do září a denní teploty prakticky každý den krom dvou přesahovaly 32° C. Dokonce 17 dní v kuse byly denní teploty vyšší než 37° C. Do roku 2011 se jednalo o nejdelší vlnu veder v historii USA. Na následky extrémních teplot zemřelo podle amerických statistik zhruba 1700 lidí, ale mnohem vážnější následky mělo vedro na sklizeň. Škody na obilí a plodinách dosáhly zhruba 60 miliard dolarů v současných penězích.

3. Vlna veder v Indii v roce 1998: 2541 obětí

Vedra a sucha, která zasáhla Indii v roce 1998, si vyžádala podle oficiálních statistik 2541 obětí, především mezi starším obyvatelstvem. Průměrné denní teploty na některých místech dosahovaly 45° C. Do roku 2015 se jednalo o nejhorší vlnu veder v zaznamenané indické historii.

4. Evropská vlna veder v roce 2006: 3418 obětí

Jedna z nejhorších vln veder ve zdokumentované historii Evropy trvala od 26. června do 30. července 2006, kdy se celodenní teploty pohybovaly nad průměrem 25° C, denní extrémy dosahovaly až 39° C. Zajímavostí je, že plno statistik bylo různými ekologickými organizacemi falšováno ve snaze vyvolat senzaci. Například jedna britská environmentalistická agentura nechala teploměr na přímém Slunci, takže ukazoval několik dní po sobě teplotní extrém 42° C. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přímo na následky extrémních teplot zemřelo 3418 lidí.

5. Asijská vlna veder v roce 2015: až 5000 obětí

Masa horkého vzduchu se usadila nad Indií v květnu a postupně přecházela do Pákistánu, kde se na konci června 2015 rozplynula. Extrémní teploty zhoršil také nedotatek vody kvůli nezvykle nízkým jarním srážkám, vliv na obyvatele zhrošila pak v Indii obvyklá vyšší vlhkost horkého vzduchu. Indické denní extrémy dosáhly na 48° C, pákistánské na dokonce 49° C. Podle WHO si šestitýdenní vlna veder vyžádala zhruba 2500 obětí v každé zemi.

6. Vlna veder v USA v roce 1988: 5000 až 10 000 obětí

Nezvykle vysoké teploty udeřily v roce 1988 a vlastně ještě další dva roky trvaly letní vysoké extrémy včetně neobvykle nízkých srážek. Událost je označována jako „Velké americké sucho z let 1988 až 1990“ a i když se oficiální údaje k přesnému číslu obětí nedopracovaly, odhady hovoří o 5 až 10 tisících mrtvých. V roce 1989 bylo například takové sucho, že řeka Mississippi nebyla splavná. Kvůli velkému suchu také obyvatelé trpěli na časté prašné bouře a přírodu pustošily požáry, například velký lesní požár v Yellowstonu v roce 1988.

7. Vlna veder na východě USA v roce 1901: 9500 obětí

Velké vedro a sucho udeřilo na východě USA druhý týden v červnu 1901, kdy minimální celodenní teploty neklesly pod 28° C a denní průměr dosahoval na 34° C. Na konci června se vysoké teploty dostaly i do New Yorku, který v té době ještě neměl dostatečně vybudovaný systém kanalizací a klimatizace ještě neexistovala. Několik desítek lidí spáchalo kvůli neúnosným podmínkám ve městě sebevraždu. Celkem si vysoká vedra, která trvala až do konce července, vyžádala 9500 obětí, nejvíce v americké historii, pokud nepočítáme velké písečné bouře ve 30. a 40., které zabily až 17 000 lidí.

8. Ruská vlna veder v roce 2010: skoro 56 000 obětí

Rusko si obvykle spojujeme s krutou zimou, ale od konce června 2010 až do začátku září téhož roku trpělo Rusko na extrémně vysoké teploty. Výsledkem bylo nezvyklé sucho a došlo k mnoha rozsáhlým požárům, které se prakticky nedařilo udržet pod kontrolou. Oficiální ruské statistiky uvádějí, že při požárech zahynulo 54 lidí, na následky vedra 55 736 obyvatel. Vedro a oheň zničily také úrodu a Rusko, jeden z nějvětších světových producentů obilí, bylo nucelo žádat o mezinárodní pomoc.

9. Evropská vlna veder v roce 2003: až 77 000 obětí

Léto roku 2003 bylo podle všeho nejsušší a nejteplejší od roku 1540, ale kronikáři vycházejí jen z tehdejších zápisů o úhynu zvířat a nedostatku úrody, teplota se tehdy ještě neměřila. Extrémní počasí trvalo především v západní Evropě od 20. července do 20. srpna s denními teplotními extrémy přes 44° C a průměrnými denními teplotami až 30° C včetně nočních hodin. Nejvyšší extrémy byly změřeny ve Španělsku s teplotou až 48,5° C. Vedro bylo i v horských oblastech, například ve Švýcarsku naměřili přes den až 42° C. Většina západních států hlásila zhruba 20% úbytek obilí, v Ukrajině až 75% kvůli brzkým mrazům. Celkem si vedro a sucho vyžádalo až 77 000 obětí, což je nejvíce z jakýchkoli zaznamenaných vln veder v historii.

10. Vlna veder v Číně a následný hladomor 1959: 46 000 000 obětí

Absolutním rekordmanem je vlna veder a následné sucho, které zasáhlo Čínu v roce 1959. Rozvinutý stát by se s tím možná vypořádal, ale komunistická Čína pod vedením Mao Ce-tunga procházela obrovskou restrukturalizací označovanou tehdy jako „Velký skok kupředu“. Výsledkem kolektivizace zemědělství a nucená industrializace zemědělských oblastí ale bylo, že po velkém vedru a suchu v roce 1959 vypukl v celé Číně naprosto katastrofální hladomor, který trval ještě další tři roky. V důsledku sucha a kolapsu zemědělství zemřelo hladem až 46 milionů lidí. Obecně se Maův režim podílel na likvidaci asi 75 milionů vlastních obyvatel, čímž se tenhle komunistický „sympaťák“, kterým se kdejaký levicový aktivista chlubí na svém tričku, dostal na obsolutní první místo v historii masových vrahů. Ani Hitler, Stalin a další diktátoři dohromady nedokázali zlikvidovat tolik vlastního obyvatelstva jako Mao.

Komentáře